Kdo s koho?

5.10.2014

Hlavní role:
– architekt Borromini /na obr. vlevo/
– sochař, architekt, malíř a všeuměl Bernini /vpravo/
Vedlejší role:
– papež Inocenc X.
Místo konání: Náměstí Navona, Řím

Souboj dvou významných architektů o zakázky

Piazza Navona je jedno z nejkrásnějších, nejživějších a nejaktraktivnější náměstí v Římě. A podle všeho vždycky bylo! Už svým pravidelným oválným tvarem výrazně vybočuje z normy. Půdorys náměstí dodržuje původní hranice antického stadionu vybudovaného na konci 1. století po Kristu. Jeho kontury sice zůstaly nezměněny do dnešních dní, ale život na náměstí už není o gladiátorském zápase na život a na smrt, ani zde nejsou mučeni křesťané, neslouží k velkolepým rytířským soubojům a námořním bitvám, kdy se celé náměstí nechalo zaplavit vodou. Ne, dnes jde o úplně jiné místo. Každé ráno zde rozloží své stojany pouliční umělci a dají se do celodenní práce za vzrušeného potlesku kolemjdoucích. Kavárny a restaurace provoní vzduch a vybízí k příjemnému posezení u kávy, či při sklence dobrého vína. Teď je to místo příjemné a vcelku poklidné, nepočítáte-li křik mladé dívky, kterou právě postříkal vodou z fontány její přítel. Ale stejně jako celý Řím má v sobě velká tajemství, příběhy krutosti a moci, nad kterými dnes zůstává rozum stát.

Dnešní podobu Piazza Navona získala v období baroka v polovině 17. století, kdy se papež Inocenc X. rozhodl, že město přebuduje k obrazu svému. Obzvláštní péči věnoval náměstí Navona, kde byl postaven palác a mnoho dalších budov významné rodiny Pamphili, do které se jako malý chlapec narodil. Pravděpodobně byly mocenské zájmy tenkrát podobné dnešním. Zachycení papežových mentálních a charakterových rysů na obraze Diega Velazqueze neukazuje právě mírné a ochranitelské snahy hlavy církve, jak bychom čekali. Rozhodně ale tento „velký čaroděj“ svými budovatelskými snahami zamíchal kartami dvou mužů, dvou architektů. Gian Lorenza Berniniho a Francesca Borrominiho.

Bernini byl tou dobou uznávaný umělec, sochař, architekt, malíř a básník. Byl podporovaný vysoce postavenou, bohatou a ctěnou rodinou Barberiniů. Svým uměním, pílí a hlavně společenským šarmem si získal celé město, nebo alespoň onu vlivnou část. Jeho postavení v Římě bylo natolik výsostné a jasné, že si dokonce dovolil – jako miláček bývalého papeže – napsat divadelní hru zesměšňující současného papeže Inocence X., velkého stavebníka, zadavatele a mecenáše. Těsně před soutěží o zakázku na fontánu čtyř řek na náměstí Navona nechal hru odpremiérovat v paláci švagrové papeže! Jeho drzost pravděpodobně neznala mezí. Přišel tedy o oficiální pozvání k vypsané soutěži, nicméně o návrhu přemýšlel a zhotovil model. Ten se mu podařilo prostřednictvím svého dobrého přítele zamíchat do prací legálních uchazečů a opět zvítězil. Papežovi se návrh natolik líbil, že překousnul svoji nechuť k člověku, který jej veřejně zesměšnil.

Borromini v té době platil za novátora, který ale v Římě nemá tolik co říci. Baroko zde mělo svoji jasnou uhlazenou formu odkazující se na antiku i svého představitele z nejpovolanějších – Berniniho! Borromini si svojí vznětlivou povahou a stálou připraveností ke konfliktu velmi komplikoval situaci. V kontrastu ke svému o rok staršímu společensky líbivému konkurentovi platil za těkavého asociálního blázna. Svojí původní profesí byl kameník, takto se dostal do Říma na stavbu vatikánské baziliky. Měl velké štěstí, neboť jeho příbuzný byl Carlo Maderna, architekt pokračujíci v práci Michelangelově. Borromini se cílenou snahou a nespornou dávkou talentu postupně dopracoval od základů až k profesi architekta. Jeho dílo bohužel došlo uznání až po jeho smrti, nedokázal přebít lehkost génia Berniniho a zůstával v jeho stínu. Zemřel svojí vlastní rukou, probodl se kordem v záchvatu zuřivosti v poměrně vysokém věku 68let.

Bernini a Borromini bývají označováni za rivaly, nepřátele. Těžko říci. Znali se už jako mladíci z nekonečné stavby baziliky svatého Petra ve Vatikánu. Podle některých zdrojů byli původně přátelé a spory přišly až v pozdějším věku. Vzhledem k tomu, že na mnoha věcech spolupracovali, není divu, a to víme všichni, kteří pracujeme v týmu, že se občas chytli. Ať už je pravda jakákoli, náměstí Navona je plná příběhů a ten barokní je podle mě nejlaskavější, ve skutečnosti skončil vtipem a ne krveprolitím.

Go top

Děkuji za spolupráci na tomto článku svojí ženě Magdě.

Piazza Navona je jedno z nejkrásnějších, nejživějších a nejaktraktivnější náměstí v Římě. A podle všeho vždycky bylo! Už svým pravidelným oválným tvarem výrazně vybočuje z normy. Půdorys náměstí dodržuje původní hranice antického stadionu vybudovaného na konci 1. století po Kristu. 

Leave a reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Go top