Je naprosto fascinující, že v době, kdy se naše země hojila po husitských válkách, sultán Sulejman Nádherný pobýval v paláci Topkapi s tekoucí vodou. Tento zelenomodrý komplex mnoha staveb, bohatě zdobený zlatem, se rozkládá na velké ploše a byl v době své největší slávy domovem pro několik tisíc lidí. Bezpečné „město ve městě“ bylo logicky chráněno zdí, protože poloha Istanbulu ve zranitelném bodu průlivu skýtala různá nebezpečí. Návštěva Topkapi a procházka jeho zahradami je naprosto nezbytnou součástí pobytu v Istanbulu. Další fascinující cestu musíte podniknout do Jerebatanských cisteren, které byly v době císaře Justiniána, tedy v 6.století, zásobárnou vody. Stovky sloupů mizících ve skoro divadelním nasvícení zelené a ostře červené, kapání a zurčení vody vás spolehlivě odvede do jiného světa. Voda má sotva pár centimetrů, ale když přecházíte po dřevěných lávkách, máte dojem, že je pod nimi hlubina, která propojuje věky.

Modrá mešita stojí jako největší symbol islámu ve městě hrdě proti své mnohem starší kolegyni Hagie Sofie. Byla vystavěna v letech 1609-1617. Se svými šesti minarety překonala ve své době stavby v Mekce, což nebylo přípustné a bylo nutné situaci napravit přistavěním sedmého minaretu v rodišti proroka Mohameda. Mešita Sultan Ahmed získala označení modrá podle své vnitřní výzdoby z modrých kachlí. Detailní výzdoba z miniaturních kytek a ornamentů poměrně intenzivně připomíná moravské motivy a kroje, což je velmi překvapující v těchto zeměpisných délkách. Velký podíl červené barvy podtržené zlatou ve vzdušné perspektivě obrovského prostoru vyvolává celkově modrý až tyrkysový dojem.

Hagia Sofia, naoranžovělý klenot dějin, stavba vymykající se lidskému myšlení. Jejím vystavěním chtěl císař Justinián ukázat svoji moc a slávu. Jeho ambicí bylo vybudovat největší křesťanskou stavbu na světě, dokazujíci sílu Byzantské říše. V šestém století se podařilo dokončit chrám, který po tisíc let byl nepřekonanou stavbou. Dokonce i dnes, v době, kdy se s jakoukoli novinkou musí spěchat velmi rychle, aby nebyla překonána, je čtvrtou největší katedrálou na světě. Vznikla tedy jako pocta křesťanství, v období Osmanské říše uctívající islám, byla přestavěna na mešitu a málokoho by při pohledu na ni napadla její původní křesťanská podstata. Dnes slouží jako muzeum a je vlastně tichým sloučením obou náboženství v jedné velkolepé stavbě.

Děkuji za spolupráci na tomto článku svojí ženě Magdě.