Malování s hudbou

24.12.2014

Proměny v tónech

Koledy a vánoční písně, které během adventního času slýcháme na každém kroku, v nás dovedou spolehlivě vyvolat vánoční náladu i v parném létě. Při tónech Tiché noci, i kdybychom se zrovna slunili u moře a popíjeli daiquiri, ucítíme podmanivou vůni skořice a vanilky, probleskne nám hlavou myšlenka na stromeček s dárky a možná se i zachvějeme představou ladovské zimy. Jak moc je vlastně pro nás hudba důležitá?

Že hudba uvlivňuje psychiku všichni dobře víme, když si pro povzbuzení pouštíme skladby své oblíbené kapely. Blahodárné účinky rytmu a hudby vysledovali už ve starověku a hudba byla využívána k léčení nemocných. S příchodem pokroku a vědy byla tato metoda potlačena jako šarlatánství. V dnešní době, kdy má mnoho lidí tendenci vracet se k přirozenosti, dostala zase příležitost tzv. muzikoterapie jako podpůrná metoda léčby mnoha psychických i fyzických neduhů.

Pokud nám pod vlivem libých tónů začnou v hlavě poletovat fantazijní představy, nebo se u skladby vrátíme do reality k nějaké události a svým pocitům, to záleží jen na nás. Všechny tyto obrazy ale můžeme zaznamenat kresbou nebo malbou, pokud se nám nedostává slov. Arteterapie vychází z toho, že není vždycky jednoduché vyjádřit verbálně, co cítíme. Znám lidi, kteří si při telefonním hovoru kreslí a zdůvodňují to tak, že se dokážou lépe soustředit. Tím v podstatě vzniká jakási automatická kresba, ze které lze často rozeznat tón hovoru i vliv na telefonujícího. Nezáleží na výtvarném talentu, takové obrázky zvládne každý.

Vyšším stupněm malby/ kresby v psychoterapii jsou mandaly. Obrázky z nevědomí, které nám do životů přinesl C.G. Jung. Mandala jako symbol přeměny vnitřního chaosu do harmonického cyklu je využívána po staletí v mnoha kulturách. Barva v nich zastupuje ženský element duše a tvar charakterizuje mužskou podstatu. Jejich malováním působí obě složky v souladu nebo o harmonii alespoň usilují. Deníčky mandal jsou po letech zajímavým důkazem o proměnách osobnosti.

Není překvapení, že barva jde ruku v ruce s náladou, ať už se jedná o výběr oblečení nebo volbu do interiéru. Dělení barev na teplé a studené, kdy chybí ostré hranice a na styčných zónách se pohybujeme v diplomaticky klidném spektru obou, jsou také známé. Mnoho lidí nejprve říká, že chce teplé barvy a v případě konkrétní volby u vzorníku ukazuje na čistě chladný odstín, což je klasické dilema při tvorbě interiéru. Co nám vlastně přináší barva? Provází nás na každém kroku a ovlivňuje naši psychiku podobně jako hudba.

Vivaldi

„Čtvero ročních dob“

Dílo Antonia Vivaldiho „Čtvero ročních dob“ jsem zvolil jako všeobecně známý houslový koncert znázorňující výrazně rozdílné obrazy s jejich barevnými a tvarovými zvláštnostmi. Antonio Vivaldi se mi zalíbil i z důvodu propojení jeho životního příběhu s ostatními tématy mých článků. Byl přítelem císaře Karla VI., stejně jako hraběnka Pignatelli, a tedy působil v období baroka, které je společnou epochou příběhu Berniniho a Borrominiho, rozkvětu vranovského zámku a také z něj čerpá látky pro svoje hry soubor Geisslers Hofcomoedianten. Propojil jsem tedy většinu článků v harmonický celek, svoji textovou mandalu.

Jaro

Čtyři roční období jsou symbolicky zhudebněny čtyřmi sonety, každý o třech větách. Svěží náladu ‚Jara‘ a pocit zrození, navozuje již první věta ‚Allegro‘. Je nebývale zpěvná a houslové falzety cvrlikají jako prvním sluncem probuzení ptáci.

Léto

Sonet ‚Léto‘ začíná v pořadí 4 větou ‚Allegro non molto‘, která je těžká a hutná podobně jako únava v parném létě. Její pomalé tempo rozhýbe až rychlé mihotání horkého větru tvořené rychlým pohybem smyčců po napjatých strunách. 6. věta ‚Presto‘ je pevně v rukou violončelistů. Hlubokým tónem uzemňují ptačí hlásek ve zběsilém tempu letní bouře.

Podzim

7. větou začíná ‚Podzim‘ a je snad nejslavnější částí koncertu. Obsahuje proměny témat, které jsme zatím slyšeli v rychlých změnách ‚Allegro-Largheto-Allegro‘. Střídá se i hlasitost tónů, stejně jako je počasí v tomto období nestálé.

Zima

Poslední sonet ‚Zima‘ začíná 10. větou v pomalém tempu ‚Allegro non molto‘. Houslové trilkování už není ptačí zpěv, ale ostrý mráz zalézající pod nehty. Když už si na chlad přivyknete, 11. věta ‚Largo‘ vás pohladí laskavou byť chladnou rukou. Zpečetěním celého příběhu je 12. věta ‚Allegro‘, která je nejkrásnější a nejobsažnější. Uzavírá rok a zároveň nás připravuje na opakování celého cyklu.

Poslechněte si celý koncert třeba na odkazu Youtube

Go top

Děkuji za spolupráci na tomto článku svojí ženě Magdě.

Koledy a vánoční písně, které během adventního času slýcháme na každém kroku, v nás dovedou spolehlivě vyvolat vánoční náladu i v parném létě. Při tónech Tiché noci, i kdybychom se zrovna slunili u moře a popíjeli daiquiri, ucítíme podmanivou vůni skořice a vanilky, probleskne nám hlavou myšlenka na stromeček s dárky a možná se i zachvějeme představou ladovské zimy. Jak moc je vlastně pro nás hudba důležitá?

2 comments

  1. Comment by martin24

    martin24 Reply 6.1.2015 at 16:17

    Pěkné. Hlavně to jaro je velmi výstižné. Díky

  2. Comment by Klára

    Klára Reply 25.12.2014 at 13:13

    To je pravda, barvy léčí. Když jsme měli v obýváku takovou tu klasickou žluto-oranžovou, moc příjemně mi tam nebylo. Pak jsme vymalovali tlumenější pískovou a moje nálada v této místnosti byla víc klidná a relaxační.

Napsat komentář: Klára Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Go top